A stromy ve Vídeňském lese stále stojí

Elisabeth Asbrink

Proč číst další knihu o holokaustu? Protože vypráví o současnosti. O tom, že rádi věříme iluzím. O rodičovské lásce. O osamělosti a boji s pocitem ukřivděnosti. Tahle reportáž by neměla ve vaší knihovně chybět – tím spíše, že jste tu knihovnu pravděpodobně koupili v IKEA.
Když se před několika lety dostaly na veřejnost informace o minulosti Ingvara Kamprada, zakladatele IKEA, o jeho stycích a podpoře švédských fašistů, veřejně vystoupil s prosbou o prominutí, napsal dopis svým zaměstnancům a svou prosbu opakoval v mnoha rozhovorech. Historická reportáž Elisabeth Asbrink A stromy ve Vídeňském lese stále stojí vyvolala ve Švédsku skandál ještě před zveřejněním. „Všichni milují mýty o své historii. Nejvíce se nás dotkne, když někdo na denní světlo vytáhne zapomenuté příběhy spojené s holokaustem a antisemitismem,“ napsal Wojciech Orliński.
524 dopisů, které židovští rodiče posílají svému synovi z Vídně do Švédska, kam ho poslali, aby ho zachránili – jediný z rodiny přežil, ale i v této severské zemi se musel potýkat s antisemitismem. Kniha je trpkým pokusem autorky vyrovnat se s mýtem o Švédsku třicátých let – mýtem o zemi rovnosti, solidarity a pokroku. Přesto však pro ni několik stovek „rasově cizích“ uprchlíků představuje ohrožení společenského blahobytu. Švédský antisemitismu třicátých let není žádným tajemstvím, ale až autorka ukázala, jakými samozřejmými, necitlivými a krutými činy se projevoval. Upozorňuje také na to, do jaké míry se ve švédské, ale nejen ve švédské společnosti, podařilo vytlačit z povědomí zodpovědnost za holokaust. Historická reportáž A stromy ve Vídeňském lese stále stojí je také knihou o současnosti, protože „poukazování na ostudnou minulost nás činí citlivější k dramatům, která se odehrává před našima očima – drama uprchlíků v současném světě“. Rasismus nezemřel, jen změnil jazyk. Pojem „horší rasy“ nahradila „cizí kultura“.
 
Elisabeth Asbrink (*1965) je švédská spisovatelka a novinářka. Pracovala v televizi SVT jako redaktorka a producentka, podílela se také na přípravě jednoho z nejpopulárnějších rozhlasových programů ve Švédsku Sommar in P1 (Léto na stanici P1). Žije ve Stockholmu a Kodani. Už její knižní debut Smärtpunkten (Citlivý bod) byl v roce 2009 nominovaný na Augustovu cenu v kategorii non-fiction a na Cenu švédské investigativní žurnalistiky. V roce 2010 spolupracovala na knize švédského fotografa Björna Abelina BLÄCK – tatueringar hud minnen (INKOUST – vzpomínky tetované na kůži). Jako autorka dramat debutovala hrou Räls/Tracks (Koleje), kterou dokončila v roce 2012. V současnosti je přeložena do několika jazyků. Její druhá kniha A stromy ve Vídeňském lese stále stojí získala nejen Augustovu cenu, ale také prestižní ocenění pro reportážní literaturu, Cenu Ryszarda Kapuścińského, a cenu Švédsko-dánského kulturního fondu. Autorčina kniha 1947 (2016, slovensky Absynt 2018) je ambiciózním historicko-reportážní projekt, v němž Elisabeth Asbrink rekonstruuje jediný poválečný rok – 1947, rok, který formoval i naši současnost. Poslední publikací je Made in Sweden: 25 ideas that created a country (2019), pokus o načrtnutí základů švédské identity.
 
Nakladatel: Absynt
EAN: 9788082032232
Popis: brožovaná, 392 stran, česky
Rozměry:  11,5 × 18,5 cm
Rok vydání:  2021 (1. vydání)