Dobývání domova

Karel Richter

Osvobozování Moravy a Čech bez cenzury a legend
 
Československo bylo osvobozeno. Lidé opojeni nevýslovnou radostí zasypávali sovětská auta a tanky kyticemi rozkvetlých šeříků, zdravili je jásotem, až zaléhaly uši, a objímali se s rudoarmějci, svými osvoboditeli, nadšeni jejich slovanskou dobrosrdečností.
V euforii, která se podobala lehké opilosti, si málokdo z rozradovaných a štěstím omámených lidí povšiml, že toto osvobození má stejně jako krásná růže, nepříjemně pichlavé trny. Teprve poznenáhlu bude vycházet najevo, že není zadarmo. Bude nás všechny stát svobodu a nezávislost. Procitnutí nás naplno zasáhne jako infarkt až za třiadvacet let, 21. srpna 1968, v den, kdy do českých a slovenských měst znovu vjedou sovětské tanky a auta plná po zuby ozbrojených vojáků.
To už nikoho ani nenapadne, aby je vítal květinami. Ačkoliv Klement Gottwald v květnu 1942 při návštěvě Buzuluku v projevu k vojákům československého praporu prohlašoval, že nejprve je třeba se v široké národní frontě všech antifašistických Čechů a Slováků svorně přičinit, aby Hitler byl poražen, a pak lid doma ve vlasti rozhodne o uspořádání poměrů v osvobozené republice, skutečnost byla jiná.
O uspořádání poměrů v poválečném Československu bylo předem rozhodnuto v březnu 1945 v Moskvě. A nebyl to bohužel český a slovenský lid, kdo měl v té záležitosti rozhodující slovo. Rozvrat ústavnosti a právního řádu směřoval postupně k ráznému nahrazení parlamentní demokracie, byť silně omezené, komunistickou diktaturou proletariátu, která prokáže, že neumí být ničím jiným než policejním státem, ovládaným skupinkou uzurpátorů moci, jako je tomu v každé jiné diktatuře kdekoliv na světě. Navíc ještě státem nesvéprávným, připřaženým k poslušnému stádečku, které vleče velmocenskou káru sovětských carů. To poznání bude pro český a slovenský lid bolestné, až procitne ze svého snu o svobodě, který od května roku 1945 ještě nadlouho nepřestal být snem.
Národ však nakonec rozlomí své okovy a vryje si nesmazatelně do své historické paměti zkušenost, která byla těžkou zkouškou jeho životaschopnosti a morálního zdraví. Zkouškou, v níž obstál, i když nikoli beze ztrát.
 
PhDr. Karel Richter, CSc., (1930) vojenský historik, dlouholetý předseda Klubu autorů literatury faktu, redigoval třináct let popularizačně historickou revue Přísně tajné a také se podílel na celé řadě kolektivních prací i sborníků, je rovněž spoluautorem mnoha děl, např. S J. Bílkem, R. Cílkem, P. Veverkou ad. Napsal řadu knih s historickou tematikou, mimo jiné Češi a Němci v zrcadle dějin, Ďábel Trenk, Evžen Savojský, pán bitevních polí, Osudový omyl generála Vlasova, ...a v zádech měli smrt, Přes krvavé řeky, Apokalypsa v Karpatech, dva díly Dobývání domova, Válka začala v Polsku, Třeba železem a krví, Zločin, který unikl trestu, Chlumec nad Cidlinou a Chlumecko v proměnách dějin, Dobyvatel světa. Válečná anabáze Alexandra Velikého, Statečný život a tajemná smrt podplukovníka Sochora a řadu jiných děl. Je trojnásobným laureátem literární ceny E. E. Kische, dvakrát obdržel za literaturu faktu cenu M. Ivanova i slovenskou cenu V. Zamarovského. Autorsky spolupracuje s tiskem a rozhlasem a je také autorem řady předmluv a doslovů i překladatelem.
 
Nakladatel: NOOS
ISBN:   978-80-88117-03-2, EAN: 9788088117032
Popis: vázaná, 392 stran
Rozměry: 13,5 × 20,7 cm
Rok vydání: 2016 (1. vydání)