Jan Hus: Život a dílo

František Šmahel

František Šmahel patří k nejvýznamnějším evropským medievistům. Téměř padesát let se originálním způsobem věnuje dějinám české a evropského pozdního středověku, s důrazem na genezi české reformace, dějiny vzdělání a univerzit či raného humanismu. V posledních desetiletích svůj záměr rozšířil i na dějiny mentalit a pozdně středověké kultury. Jeho hledání nových badatelských přístupů se nejvýrazněji projevilo ve skvostné a nápadité knize Cesta Karla IV. do Francie 1377-1378 (2006) a v monografii Diví lidé (v imaginaci) pozdního středověku (2012). Na první pohled by se mohlo zdát, že Šmahelův návrat k Janu Husovi (a ke kořenům revoluce) je paradoxem. Ve skutečnosti tomu tak ale není. Svižným způsobem napsaný životopis českého reformátora (můžeme ho číst i jako pendant ke Šmahelovu životopisu Jeronýma Pražského), jenž, ač ponořen ve středověku, v mnohém předstihl svoji dobu, je knihou o společenské imaginaci v čase krize víry a nahromaděného společenského přetlaku. Šmahelův Hus je mužem pochybností, mužem hledáním pravých cest. Mužem vzorů a ideálů, zosobněných biblickým životem a ostře uvažujícím Wyclifem. Zároveň je však reformátorem, který nahlíží vše, co čte, kritickým duchem univerzitního mistra. Na rozdíl od mnoha soudobých kritiků církve jeho doby však umí riskovat a ve jménu pravdy jít hlavou proti zdi, s tušením, že není návratu. Soudcem mu však není pouze Bůh, nýbrž i jeho vlastní svědomí, stejně jako pocit zodpovědnosti vůči těm, k nimž mluví a kdo mu naslouchají. Šmahelův Hus tedy není intelektuál, jenž by svévolně manipuloval davem. Je to člověk víry, stejně jako člověk činu, jenž velmi dobře ví, že je někdy třeba zapřít sám sebe, až na hranu sebeobětování.
 
Ukázka
 
František Šmahel (* 1934) je světově uznávaný medievista, který svým interpretačním přístupem výrazně ovlivňuje soudobé historické myšlení. Svůj vědecký život spojil s Akademií věd. V 60. letech se v historickém ústavu etabloval jako uznávaný historik renesance, reformace a pražské univerzity. Po svém nuceném odchodu z akademického prostředí se v 70. letech živil jako řidič tramvaje. Do badatelského světa ho na konci 70. let vrátila nabídka táborského muzea, v němž působil až do roku 1989. Po listopadové revoluci se stal novým ředitelem obrozeného Historického ústavu AV ČR a začal přednášet dějiny středověku na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. V roce 1998 založil ve Filozofickém ústavu AV ČR Centrum medievistických studií, v němž působí dodnes. Jeho nejvýznamnější prací je třísvazková Husitská revoluce (1993), publikovaná v přepracovaném vydáni i německy.
 
Nakladatel: Argo
EAN: 9788025708750
Popis:  vázaná, 316 stran, česky
Rozměry: 16,4 x 23,6 cm
Rok vydání:  2013 (1. vydání)