Život ducha II.: Chtění

Hannah Arendtová

HANNAH ARENDTOVÁ (1906-1975) se ve svém posledním díle, jehož knižní podoba vyšla až z pozůstalosti, věnuje základním, na sebe nepřevoditelným dimenzím lidské mysli či ducha: myšlení, chtění a souzení. Druhý svazek se zabývá mohutností vůle, tedy i závažným problémem svobody. Schopnost vůle byla objevena až s příchodem křesťanské éry, křesťanský konflikt mezi vírou ve všemohoucího Boha a svobodnou vůlí však v moderní době přetrvává i po konci tradiční metafyziky jako rozpor svobody se zákonem kauzality nebo později se zákony dějin. Svoboda tak byla filosofy často zpochybňována jako iluze vědomí. Jaká je však reálná zkušenost? Arendtová sleduje dějiny chtění od objevu vůle u Aristotela, Pavla a Augustina, pokračuje přes Tomáše a Dunse Scota až po moderní zavržení vůle u Nietzscheho a Heideggera. Na závěr konstatuje, že větší smysl pro vůli měli muži činu, kterým se stává zdrojem jednání, nikoli filosofové.
 
Hannah Arendtová, politická filozofka a publicistka německo-židovského původu. Sama se nechtěla označovat za filosofku, ani pojem politická filosofie se jí nelíbil a dávala přednost termínu „politická teorie“.
Už jako studentka střední školy se zabývala mimo jiné díly Immanuela Kanta a J. W. Goetheho. Studovala filozofii na univerzitě v Marburgu, na univerzitě Freiburg im Breisgau, později na univerzitě v Heidelbergu. Na studiích jí ovlivnili její učitelé Martin Heidegger, Edmund Husserl a Karel Jasperse. Když se ve třicátých letech začal rozmáhat antisemitismus, začala se tímto konfliktem více zabývat jak vědecky, tak i politicky. Před hrozícím vězením se jí poté podařilo uprchnout do Paříže, kde pobývala mezi lety 1933 a 1940. Stala se členkou Světové sionistické organizace a pomáhala při transportu dětí z Německa do Palestiny. V lednu roku 1940 byla následkem německé okupace internována v táboře v jižní Francii. Podařilo se jí po pár týdnech z tábora uprchnout a s manželem a matkou emigrovali do USA. V New Yorku se Arendtová aktivně účastnila života ve zdejší německo-židovské komunitě. Roku 1951 získává americké občanství a vychází její zásadní dílo Původ totalitarismu. Kniha vzbudila velkou senzaci a z Arendtová se stala intelektuální celebrita.V roce 1952 obdržela Arendtová od Guggenheimovy nadace grant pro studium marxismu a totalitarismu. Z této práce vzešly její další tři knihy: Vita activa neboli O činném životě (1958), Mezi minulostí a budoucností (1961) a O revoluci (1968). V roce 1963 publikovala své nejkontroverznější dílo Eichmann v Jeruzalémě: zpráva o banalitě zla. Kniha je souborem revidovaných reportáží, které Arendtová psala pro časopis The New Yorker v roce 1960.
 
Nakladatel: Oikoymenh
EAN: 9788072985968
Originál:The Life of the Mind
Překlad: Sirovátka, Štěpán
Popis: vázaná, 233 stran
Rozměry: 13,5 × 20,5 cm
Rok vydání: 2022 (1. vydání)